Anarchokapitalismus jako prostředek k vymanění se z mentality oběti
Tenhle článek je mega random: Jak začátek, tak střed i konec obsahujou nesouvislý myšlenky. Asi jsem to psala o půlnoci nebo tak.
Je poměrně těžké se v dnešní době orientovat. I když určitě nežijeme v době informační nouze – naopak žijeme v době přebytku informací ze všech stran – vzdělanost se stejně drasticky nezvýšila. Naopak internet vytvořil prostor pro spoustu negativních lidských vlastností, aby se naplno projevily. Sociální sítě nám předkládají nerealistický obraz skutečnosti, kde se po chvíli cítíme, že vlastně nic neumíme a nikdo nejsme. Zároveň se nám často bere moc, někdy ji ale odevzdáváme sami a začínáme žít v jiné realitě, než v jaké jsme.
Anarchokapitalismus je z filozofického hlediska, z mého pohledu, dobře rozvinutý. Dává moc samotnému člověku, který se může volně rozhodovat v prostoru, který vlastní. Může (ne)spolupracovat s kýmkoliv a může dělat cokoliv, pokud tím nenarušuje práva druhých. A tím, že má člověk velkou moc, tak má samozřejmě velkou zodpovědnost za spoustu věcí, které ho v dnešní době zajímat nemusejí. Proto má poustu lidí s anarchokapitalismem problém. Tyto problémy jsou ale často zakořeněné ve strachu, že by se člověk musel přizpůsobit, aby mohl v nové společnosti fungovat. Bojí se, že vlastně nejsou až tak důležití nebo kompetentní, aby mohli sami obstát bez pomoci soudů a jiných institucí. V dnešním systému je spoustu míst, které existují jen proto, aby uspokojovaly arbitrárně nastavené potřeby, a všechny tyto místa by v anarchokapitalismu zanikly, jelikož by nebyl nikdo, kdo by za ně platil.
Anarchokapitalismus tedy vrhá spoustu odpovědnosti na jednotlivce. Zodpovědnosti se ale spoustu lidí bojí, a není tedy divu, že tady není. Myslím si ale, že by to edukace a diskuze mohla změnit.